Dobrovolníci sázeli stromy v horách i v areálu Třineckých železáren
Po téměř hodinovém výšlapu z Tyry v pátek 21. října zaměstnanci Třineckých železáren zasadili pod Kalužným dva tisíce stromů. V nelehkém terénu jim pomáhali zástupci ČSOP Salamandr a studenti gymnázií. Činili se i studenti Střední odborné školy TŽ, kteří se dopoledne pustili do výsadby stromů na okraji rekultivované skládky Neboranka. Sadili asi dvoumetrové slivoně a jabloně.
„Kromě toho, že můžeme se svou dnešní pracovní dobou naložit ve prospěch přírody, se máme šanci více seznámit. Je fajn, že jsme společnými werkovými silami mohli přispět k obnově lesa,“ řekla Kateřina Macurová, která se dobrovolnického dne účastní každoročně.
Krumpáč do ruky vzali i nováčci, kteří se netajili tím, že se jim akce líbila a za rok by si ji střihli znovu. „Jsem tu tak trochu neplánovaně, jelikož jsem přišla namísto kolegyně, ale jsem nadšená. Byla moc hezká akce, během které jsem poznala nové lidi, kupříkladu redaktora Luboše, se kterým jsme si měli celou dobu o čem povídat,“ přiznala Dana Maroszová.
Páteční dobrovolnický den se nesl v duchu dobré nálady a pracovního nasazení. Na startu se pracovníci hutě spolu se studenty třineckého gymnázia a polského gymnázia v Českém Těšíně posilnili snídaní a horkými nápoji díky pomoci kavárny Maroszek, a pak se s chutí vydali na téměř hodinový výšlap. Část dobrovolníků vyjela pod Kalužný autem s ochranáři, někteří na kole.
Po krátkém proškolení si rozdělili 1 800 buků a 200 jedlí, pocházejících z lesní školky v Košařiskách. Většinou ve dvojicích a s krumpáčem v ruce se pak pustili do díla. Cestou míjeli mladé buky z předchozích výsadeb. Měly na sobě čerstvý nátěr proti zimnímu okusu.
„Zítra budeme v nátěru pokračovat. Stromky natíráme dvakrát ročně, po ústupu zimy proti jarnímu okusu, na podzim pak proti zimnímu,“ přiblížil Vojtěch Bajer, předseda spolku ČSOP Salamandr.
Většina dobrovolníků pracovala ve dvojicích. Některé z nich zasadily více než sto stromů, což nebyla žádná brnkačka. V některých částech lesa byla totiž půda hodně kamenitá.
„Měli jsme připraveny dva tisíce stromů. Nebyli jsme si ale jisti, jestli se to stihne a budou dnes všechny v zemi. Jsem opravdu moc rád, že to vyšlo. Třinecké železárny jsou naším dlouholetým partnerem, byly jedním z prvních zaměstnavatelů, kteří se na nás s nabídkou pomoci obrátili, čehož si upřímně vážíme,“ zdůraznil Vojtěch Bajer.
Magdalena Ćmiel
redaktorka TH
